Dějiny vždy nejdou rovnou cestou. Většinou jsou cesty dějiny klikaté a plné zatáček. Také neexistují JENOM dobří a JENOM špatní lidé. Každý má kousek z obou. Proto idealizování jakékoliv postavy z dějin lidské existence nikdy nedopadla dobře…
O presidentu zakladatelovi, Tatíčkovi národa bylo řečeno již mnohé. Za své doby byl líčen jako největší přítel Židů. Na toto téma vznikly stovky karikatur v době tzv. Hilsneriády. Málokdo však ví, že Masaryk byl v první polovině svého života antisemitou. Jeho sympatie k Židům v průběhu jeho pozdějšího života byli víceméně ryze pragmatické. Jednalo se o šibalský tah, jak zmenšit počty občanů hlásících se německému občanství, kteří nesouhlasili s nově vzniknuvším státem. Vznikla tak nová kolonka – židovské občanství. Masaryk byl také odpůrcem sionismu. Dal například Řád Bílého lva Amínovi al-Husajnímu, Velkému jeruzalémskému muftímu, odpůrci vzniku státu Izrael a budoucímu kolaborantovi s nacisty (viz výborný dokumentární cyklus Kolaborovali s nacisty) Dalším důkazem je fotografie, které se drží za ruku se Sonnenfeldem – anti-sionistickým rabínem.
