TÉMA: Urážka hlavy státu

V poslední době je častým tématem společenských diskuzí, zda-li se má vrátit do zákoníku zákon chránící hlavu státu proti hanobení…

Urážka majestátu (lat.laesio maiestatis) je zločin urážky hlavy státu, jejího majestátu. Tolik wikipedie. Pojďme se, ale podívat na historii této právní instituce a jejího užívání v českých dějinách. Ukážeme si, že ti, kteří dnes křičí, že tento zákon je omezením svobody slova, nemají tak úplně pravdu…
Urážka hlavy státu byla kriminalizovaná už za první Československé republiky. Jednalo se o § 11. Nejdříve v roce 1923 však byla urážka hlavy státu brána jako přestupek. Paragraf číslo 11 také vylučoval jakékoliv dokazování pravdy – tedy i kdyby se urážka zakládala na pravdě, tak za ní byl dotyčný stejně postihován. A co se tedy nesmělo říkat? Například , že „se raději oběsí, jako bys měl pověsit v pokoji jeho obraz“,  (míněno Masaryka) nebo Masaryk je také Čech, drží s Čechy a nás Moravanů nezná“ . Nazývání prezidenta republiky slovy nebo jinými označeními naznačujícím kladný postoj T. G. Masaryka k Židům bylo také trestné. Po roce 1948 tento zákon přejal komunistický režim, který jej zpřísnil ze základního postihu jednoho měsíce až rok na 3 měsíce až 3 roky. Nejvyšší trest za pohrdání v reálné praxi užitý komunistckým režimem byl pro Vladimíra Škutinu, jenž o Antonínu Novotném hned dvakrát v hospodě prohlásil, že „je vůl“, a odseděl si za to devět měsíců. V listopadu 2016 skupina poslanců v čele se Zdeňkem OndráčkemVítězslavem JandákemZdeňkem SoukupemMarkem Černochem a Petrem Adamem, navrhla vrácení trestného činu hanobení prezidenta republiky do trestního zákoníku s trestem až jeden rok vězení.


Miloš Zeman má v Praze novou sochu! Co vám připomíná?
Tohle si donesli demonstrující na setkání Milionu chvilek pro demokracii, ať si každý udělá obrázek sám…


(zdroj citací: wikipedie)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *